Co dělat a čemu se vyhnout po císařském řezu od gynekologické fyzioterapeutky

Císařský řez (CS) je poměrně často prováděná břišní operace. V ČR rodí císařským řezem cca každá čtvrtá žena, mezi různými porodnicemi se však tento podíl výrazně liší (v rozmezí 15-42% císařských řezů ze všech porodů). Důvodů pro jeho provedení je více, důvody mohou být jak ze strany maminky, tak ze strany nenarozeného dítěte- nejčastěji ten, že je miminko v poloze, která je nevhodná pro porod přirozenou cestou. Důvodem k císařskému řezu je také tzv. vcestná placenta (placenta previa), která blokuje porodní cesty, proto při tomto uložení placenty není přirozený porod možný.

Je nutné si uvědomit, že se jedná o operaci, která s sebou nese i další rizika, stejně jako jiné břišní operace, a rekonvalescence bývá zejména v prvních dnech obtížnější oproti vaginálnímu porodu. I pro miminko přináší porod přirozenou cestou více výhod, proto pokud nejsou ve Vašem případě důvody pro sekci jednoznačné, a například se pouze bojíte přirozeného porodu, ještě tuto možnost zvažte. V mnoha případech je však císařský řez život zachraňující operace a je skvělé, že tuto variantu v této době můžeme využít. Pokud k císařskému řezu musí dojít, je dobré se na operaci připravit už předem. V tom by vám mohlo pomoci několik následujících praktických rad.

Jak se chovat po sekci už v porodnici

• Pokud je císařský řez plánovaný, poraďte se se svým operatérem ohledně možnosti použití přípravku používaných proti vzniku pooperačních srůstů. Přípravek aplikuje lékař přímo při operaci, jedná se buď o gel, nebo o prášek. Tyto preparáty nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, musíte si je tedy koupit na vlastní náklady. Jejich použití opravdu doporučuji, neboť vznik srůstů mezi orgány může znepříjemnit další život a způsobit obtíže jako jsou bolesti břicha, zad, obtíže s trávením a další. Srůsty u tohoto typu operací vznikají u více než poloviny případů. Použití tohoto přípravku doporučuji zejména ženám s diagnostikovanou endometriozou, u kterých je pravděpodobnost vzniku pooperačních srůstů vyšší. (V tomto případě přípravek může uhradit pojišťovna, ale musí být indikace lékařem).

• Zjistěte si informace o tzv. vaginálním seedingu – pokud miminko neprojde porodními cestami (pochvou), nepřijde do kontaktu s přirozeným vaginálním mikrobiomem. Nové studie dokládají důležitost osídlení těmito bakteriemi vzhledem k vyššímu výskytu obezity, alergií atp. u dětí narozených SC. Proto se dnes v některých porodnicích můžete domluvit na vaginálním seedingu po císařském řezu, kdy se zajistí kontakt miminka s těmito přirozenými bakteriemi.

• Pokud je to možné, domluvte si v porodnici možnost bondingu ihned po operaci s Vámi nebo s otcem miminka a případně zvažte nadstandardní pokoj, kde tatínek může pomáhat s péči o miminko, a nemusí dojít k separaci novorozence.

  

• Ihned po převozu na JIP je dobré zaměřit pozornost ke svému dechu. Zkuste jemně a pomalu dýchat do břicha až k operační ráně. Můžete si při tom na krytou operační ránu položit ruku. Toto dýchání provádějte v prvních dvou dnech často, ideálně si vzpomeňte každou hodinu a proveďte cca 5-10 pomalých hlubokých nádechů. Toto je také způsob, jak lze předejít vzniku srůstů, i pokud jste nevyužila výše zmíněný přípravek.

• Další prevencí srůstů je jemné třesení břichem- položte svoje dlaně na břicho a velmi jemně jimi chviličku třeste. Můžete také zkusit drobné pohyby koleny do stran, kdy dolní končetiny máte pokrčené, opřené ploskami o matraci a koleny jemně pohupujete společně do jedné a pak do druhé strany (stačí cca 10cm do strany, cca 5x do každé strany a opakovat během dne).

• Co nejdříve se pokuste sednout si a vstát, zpočátku rozhodně využijte pomoci personálu. Může se objevit pokles tlaku a závrať až omdlení, proto to poprvé nezkoušejte sama. Včasný stoj a chůze je opět prevencí vzniku srůstů a celkově zlepšuje regeneraci po operaci a předchází komplikacím.

• V prvních dnech také provádějte cévní cviky na podporu návratu žilní krve, je to prevence vzniku trombo-embolické nemoci: vleže hýbejte nohama v kotnících do propnutí špiček a zpět. Stačí cca půl minuty, několikrát za den, klidně každou hodinu. Pohyby by měly být vcelku rychlé.

• Dále doporučuji abyste si ještě v porodnici nechala poradit s kojením. Po císařském řezu, zejména při plánovaném, může nástup laktace trvat 3 dny i déle, proto doporučuji si s předstihem najít laktační poradkyni, pokud o kojení stojíte, začátky mohou být náročné zejména psychicky. Naučte se kojit také vleže na boku, abyste mohla po porodu co nejvíce odpočívat, zejména při kojení.

• Při kašli, smíchu či kýchání si jizvu první dny přidržuje rukou, nebo polštářkem.

• Vstávejte přes bok do sedu, a lehejte si také přes bok stejně jako jste to dělala v těhotenství. Vaše břišní svaly zatím potřebuji co nejméně námahy. Takto vstávejte i lehejte minimálně celé šestinedělí.

• Je vhodné co nejdříve začít také se cvičením pánevního dna, ideálně ještě v porodnici, jakmile nebudete už po operací mít močový katetr. Stáčí, když vleže zpočátku 5-10x na několik vteřin (1-3s) stisknete svěrače a lehce je vtáhnete dovnitř. Postupně během následujících týdnů zkoušejte stisk těchto svalů udržet déle, postupně až 10s a opakovat tuto deseti sekundovou kontrakci několikrát za sebou. Cvičení je vhodné dělat cca 3x za den, například při kojení.

Jak se chovat po sekci doma během šestinedělí

• Jizvu potom i doma často sprchujte a větrejte, dýchejte směrem pod jizvu. Po zhojení a vstřebání stehů ji můžete začít mazat olejem na jizvy (odkaz MFM doporučuje), či bambuckým máslem, nebo jiným olejem vhodným na jizvy. TIP MFM: Pro péči o jizvu po CS můžeme vřele doporučit Naydaya Balzám na jizvy a strie. 

• Po odpadání strupů (cca za 14 dnů) můžete začít jizvu masírovat. Doporučuji nejprve začít na sucho bez oleje, zkoušejte jemně jizvu posouvat do stran a nahoru a dolu tak, aby kůže s jizvou klouzala nad vrstvami, které jsou pod ní (svaly, tuk, podkožní vazivo).

  • Na jizvu si plošně položte celou dlaň a jemně posuňte některým směrem a chvíli tam vydržte v jemném tlaku.

  • Zkoušejte jizvu protáhnout pomocí obou rukou do písmena C kdy palci jemně tlačíte na střed jizvy z jedné strany a prsty položenými na okrajích jizvy tlačíte opačným směrem než palci, z druhé strany jizvy.

  • Zkoušejte protažení do tvaru písmene S kdy položíte na jizvu z jedné strany palec jedné ruky a z druhé strany ukazováček druhé ruky a proti sobě prsty zatlačíte tak, že se jizva zvlní do tvaru S.

  • Můžete také zkusit jemně kroužit prsty přímo v jizvě a lehce tlačit do hloubky.

• • Občas si zkuste jizvu uchopit prsty a lehce táhnout směrem z těla ven. Můžete zkusit také promnout mezi prsty.

• • Na závěr můžete jizvu namazat, pohladit. Pokud je okolí jizvy necitlivé, nebo naopak více citlivé, můžete jizvu hladit i různými jemnými kartáčky, hadříkem apod, zkoušejte dotek různými materiály aby se jizva „otužila“ jsou vhodné spíše pomalejší pohyby, aby naopak okolí „probudilo“ zkoušejte hladit svižněji.

 

Ošetřování a masáž jizvy může být zejména zpočátku nepříjemné, nemělo by Vás to však bolet. Ideální je, aby Vám jizvu zkontroloval fyzioterapeut a naučil Vás, jak s jizvou správně pracovat. Jizva vyzrává přibližně rok, péče o ni by měla být prot dlouhodobá, nejdůležitější je však cca v prvních 2-3 měsících, kdy byste si jizvu měla masírovat ideálně denně, nebo alespoň ob den.

• Po císařském řezu stejně jako po vaginálním porodu doporučuji první dva týdny co nejvíce ležet a odpočívat.

• Celé šestinedělí je vhodné vyhýbat se zvedání těžších břemen, než je váha vašeho miminka. Pokud je to možné, ať Vám tedy například autosedačku s miminkem nese vždy někdo jiný.

• Zavinování bříška a dělohy může urychlit poporodní vázání bříška do šátku Rebozo nebo jiného zavinovacího šátku. 

• Zavinování dělohy také podporuje leh na břiše, můžete si bříško podložit polštářem, aby vám bylo pohodlněji. Na břiše ležte každý den, začněte pár minutami, postupně dobu prodlužujte podle toho, jak Vám to bude příjemné.

• Začněte postupně zařazovat procházky, klidně až od třetího týdne. Zpočátku Vás při chůzi může jizva táhnout či nutit lehce se ohýbat do předklonu. Pomoci může zavinutí do šátku, ale nepřemáhejte se. Prodlužujte vzdálenosti postupně.

• Koupání ve vaně či plavání v bazénu je vhodné až po šestinedělí, stejně tak pohlavní styk.

Jak dál po šestinedělí a kdy začít cvičit?

• Pokud se cítíte dobře a máte za sebou kontrolu u gynekologa po šestinedělí, kde bylo vše v pořádku, můžete začít s jemným cvičením typu dechové, protahovací a mobilizační. Vhodné jsou delší procházky (s kočárkem i bez), i svižným tempem, či v terénu. Vždy záleží, v jaké kondici jste byla před otěhotněním a v těhotenství. Můžete také docházet na vedená skupinová cvičení, který jsou určená pro ženy po porodu, zaměřená na cvičení pánevního dna či cvičení při rozestupu břišních svalů. Nutné je zátěž zvyšovat postupně a vždy respektovat limity Vašeho těla. Pokud se při cvičení objeví bolest břicha či jizvy, snižte intenzitu, dobu cvičení, nebo s cvičením ještě počkejte a spíše zkuste zařadit více pohybu přes den a prodloužit procházky, pokud Vám nevadí chůze.

• Po cca 3 měsících můžete začít s cvičením typu jóga, či lehčí posilování s vlastním tělem či gumičkami nebo jinými pomůckami (TIP MFM: Bala Závaží na kotníky a zápěstí) a postupně opět zátěž navyšovat podle toho, jak se cítíte. Pokud si nejste jistá, doporučuji poradit se s fyzioterapeutem, který je schopen zhodnotit Váš aktuální celkový stav i stav jizvy. Případně si nechejte poradit fitness trenérem, který má zkušenosti se ženami po porodu císařským řezem.

• Kromě výše zmíněného cvičení je vhodné plavání, jízda na kole a podobné.

• Minimálně 3 měsíce po porodu doporučuji vynechat skoky a velké otřesy a také zvedání těžkých vah. Pilates, či odporový trénink v posilovně není také vhodné dělat dříve než 3 měsíce po porodu, stejně tak sporty jako tenis a golf, kde jsou obsaženy švihové pohyby.

Totéž platí pro běh a další sporty, při kterém jsou přítomny otřesy či doskoky.

• Po císařském řezu se doporučuje s dalším otěhotněním počkat alespoň jeden rok, kvůli vyzrávání jizvy.

Závěrem bych ráda řekla, že méně je někdy více. Po operacích se všeobecně vyplatí začít s pohybovou aktivitou pozvolna a raději později než příliš brzy. Základní hojení tkání totiž trvá šest týdnů. Ženské tělo je velmi schopné, i přes někdy bolavé šestinedělí se pak dokáže zase dostat do kondice, jen buďte trpělivé.

Autorkou článku je Mgr. Eliška Mertelíková (dříve Burianová), která vystudovala bakalářský a magisterský program v oboru fyzioterapie na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Už od bakalářského studia se věnuje zejména gynekologické problematice a pánevnímu dnu ve fyzioterapii, což ji velmi baví. Pracuje se ženami, které se snaží otěhotnět, ženami těhotnými i po porodu, ale také s dalšími pacienty napříč spektrem.

Největší smysl vidí v možnosti kontinuální péče, kdy ženu pomáhá na těhotenství připravit, následně ji těhotenstvím provází a snaží se vyřešit její obtíže. Může pomoci s přípravou na porod, a pokud je potřeba, řeší také poporodní obtíže jako je diastáza, poranění hráze či jizva po císařském řezu.

Věnuje se také pacientkám s endometriozou, bolestivou menstruací či bolestivým pohlavním stykem, bolestmi kostrče atp.

Velký smysl vidí také ve spolupráci s gynekology, porodními asistentkami a dulami.